Začíná na severu Všerubským průsmykem, na jihu pak končí Vyšebrodským průsmykem. Geomorfologicky se dělí na oblast Železnoradská , Plání ( s Povydřím ) , Trojmezenskou hornatinu a Boubín , Lipenskou oblast s Želnavskou hornatinou . Spolu s Bavorským lesem historicky patří к českému masívu . Horotvorné přeměny zemského povrchu před miliardou let vyzvedly na tomto území horstvo podobné Alpám. V dalších dobách bylo přirozenou erozí horstvo upravováno , současná podoba Šumavy se začala utvářet až v třetihorách v období před 2,5 milionu až 8 tisíci lety v době ledové. Při ústupu ledovců pak vznikala kamenná moře a pod karovými stěnami jezera . Novodobé dějiny centrální Šumavy nejsou tak bohaté jako dějiny podhůří a vnitrozemí . Pravěk připomíná pouze nejvýše položené laténské hradiště Obří hrad z 2. pol. prvního tisíciletí př. n. 1. Hradiště leží nad Losenicí v blízkosti osady Popelná na vrchu Valy ( 1010 m ) a je dosud dobře patrné . Faktický zážitek osídlování vlastní Šumavy sahá až do našeho tisíciletí a souvisí zejména s dobou rozvoje obchodu a s ním spojeným větším pohybem obyvatelstva . Šumavou byly postupně proklestěny stezky , vedené většinou místy dnešních hraničních přechodů . Stezky měly svá pojmenování ( nejznámější Zlatá stezka ), často z různých důvodů měnily svůj směr . U cest postupně vznikaly objekty určené nejprve pro přenocování a střežení těchto cest , později se některá střediska rozrůstala a byla povýšena na královská města . Ve městech se většinou vybíralo mýto, vařilo pivo, rozvíjela řemesla, služby a zábavné podniky. Některá města obdržela plná královská práva trhu .
Šumava se stala zajímavou i svým nerostným bohatstvím, především zlatem, které se zde na četných rýžovištích nejprve rýžovalo a později těžilo zejména v okolí Kašperských Hor, dále hnědelem obsahujícím železo, křemenem a stříbrem . К symbióze nerostného bohatství se dřevem došlo ve sklárnách (14. - 20. stol.), kde se dřeva používalo jednak jako paliva pro vytápění pecí, jednak při výrobě potaše . Poté, kdy se ve světě začal používat pro vytápění pecí generátorový plyn, postupně téměř všechny sklárny na Šumavě zanikly . Dalším zdrojem obživy obyvatel a energie byly voda a dřevo .
Voda poháněla četné hamry, mlýny, pily ( katry ) a později elektrárny některé řeky a kanály sloužily к plavení dřeva . Dřeva se používalo jednak jako paliva, jednak jako stavebního materiálu a v četných šumavských papírnách jako suroviny pro výrobu papíru . Život v této nehostinné krajině nebyl jednoduchý . Vzhledem ke kratšímu vegetačnímu období bylo velice složité i zemědělství . Některé práce měli pouze sezónní charakter, lidé často hledali obživu v cizině. Při výčtu pracovních příležitostí není možno nevzpomenout ani pašeráctví.
Šumavě, jako hraničním horám, byl vždy přikládán velký strážní význam .
V minulosti zde vzniklo osm královackých rychet pro ochranu hranic. Za třicetileté války tu bylo vybudováno opevnění, jehož zbytky je možné spatřit u Strážného a u Dobré v jižní části Šumavy . Zbytky dalšího, nechvalně známého opevnění z doby nedávno minulé oddělujícího kapitalistickou a socialistickou Evropou v podobě železné opony, lze najít téměř všude.
Žádné komentáře:
Okomentovat