Člověk je nedílnou součástí přírody, po tisíciletí se к ní však choval macešsky a bezohledně ji ničil . Škody napáchané na přírodním prostředí se úměrně zvyšovaly hlavně s rozmachem průmyslu . Dnes už si mnoho lidí uvědomuje , že přírodu musíme chránit. V České republice je ochrana životního prostředí zakotvena v řadě zákonů, včetně zákona o ochraně přírody . Zvláště cenná přírodní území jsou dnes chráněna přísnými předpisy, které se snaží omezit jakoukoli činnost, jež může přírodě škodit .
Bohužel však v mnoha případech přišla ochranná opatření později anebo nepomohla - četné druhy rostlin a živočichů z naší přírody již vymizely . Navíc stále nedokážeme plně zabránit negativním vlivům současné civilizace , a to ani na chráněných územích.
První přírodní rezervace na našem území - ŽOFÍNSKÝ PRALES a HOJNÁ VODA v NOVOHRADSKÝCH HORÁCH - byly ustaveny již roku 1838 jako druhé nejstarší v Evropě . Dnes je jich na území ČR několik desítek .
К našim nejstarším naučným stezkám patří například MEDNÍK V POSÁZAVÍ , kde roste unikátní rostlina kandík psí zub a můžeme se tu setkat i se vzácným mlokem skvrnitým . Kandík psí zub je trvalá , 35 cm vysoká liliovitá rostlina , kvetoucí brzy zjara . U nás roste na jediném místě - na vrchu Medník . Z mnoha naučných stezek na okraji Prahy uveďme alespoň Prokopské údolí a Trojskou kotlinu . Horním Povltavím prochází Medvědí stezka, pod Slapskou přehradou Svatojánské proudy, v okolí Písku Cesta drahokamů nebo Krajem Alše, známé je i Božídarské rašeliniště . A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
ŠUMAVA
Národní park Šumava byl vyhlášen vládním nařízením č. 163/1991 Sb. v roce 1991. Jeho rozloha činí 69 030 ha a je největším národním parkem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě.
Zahrnuje nejkrásnější a nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u Lipenské přehradní nádrže. Jeho předpolím je Chráněná krajinná oblast Šumava, která byla vyhlášena v roce 1963 a na bavorské straně sousedí s Národním parkem Bavorský les, který po rozšíření v roce 1996 má mít rozlohu 23 000ha.
Tato tři území tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek, který UNESCO vyhlásilo v r. 1990 za biosférickou rezervaci a tvoří takzvanou Zelenou střechu Evropy.
NP Šumava se rozkládá v nadmořské výšce mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (vrchol Plechého - nejvyšší hory české části Šumavy). Nejvyšší horou Šumavy a Bavorského lesa je Velký Javor – 1456m n. m..
Šumavské klima je velmi drsné - průměrná roční teplota je od 3,5 - do 6,5 stupňů C, srážkově bohaté - průměrné roční srážky od 800 mm do 1600 mm.
Šumava je jedním z nejstarších pohoří Evropy, je tvořena rulami a svory.
Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců, v době ledové, vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná. Pro Šumavu jsou charakteristické náhorní roviny - pláně. Jsou to ploché územní celky zčásti bezlesé, nacházející se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcenější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady.
Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha je pro veřejnost zatím nepřístupný, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m. Návštěvník Šumavy může toto údolní rašeliniště shlédnout pouze při splouvání Vltavy od Soumarského mostu. Turistům nabízí Šumava mnoho nových míst к poznání, rekreujícím se návštěvníkům, hledající oddech po práci, nabízí Šumava nepřeberné množství aktivní relaxace.
Je to lesnaté pohoří s rozsáhlými náhorními plochami - pláněmi s pomístně vystupujícími vrcholy a hlubokými údolími (údolí Křemelné, údolí Vydry). Činností ledovců, v době ledové, vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé javorské jezero a pod Roklanem Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná a jsou hojně navštěvovaná. Pro Šumavu jsou charakteristické náhorní roviny - pláně. Jsou to ploché územní celky zčásti bezlesé, nacházející se v nadmořské výšce od 800 m (Kochánovské pláně) po 1250 m (Modravské pláně). Na těchto šumavských pláních se nacházejí nejcenější území - rašeliniště vrchovištního typu, kterým se říká slatě. Na některých z nich jsou zachovalá rašelinná jezírka. Pro veřejnost je přístupná Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy a Chalupská slať u Svinné Lady.
Největší komplex slatí na Šumavě - Modravské slatě o rozloze 3615 ha je pro veřejnost zatím nepřístupný, protože se jedná o jedinečné přírodní útvary, které jsou nejvíce zranitelné přítomností člověka. V údolí Vltavy, jižně od Volar, se rozkládá největší údolní rašeliniště - Mrtvý luh v nadmořské výšce 740 m. Návštěvník Šumavy může toto údolní rašeliniště shlédnout pouze při splouvání Vltavy od Soumarského mostu. Turistům nabízí Šumava mnoho nových míst к poznání, rekreujícím se návštěvníkům, hledající oddech po práci, nabízí Šumava nepřeberné množství aktivní relaxace.
Šumava se rozkládá na území dlouhém 120 km, maximální šířka dosahuje až 45 km
Začíná na severu Všerubským průsmykem, na jihu pak končí Vyšebrodským průsmykem. Geomorfologicky se dělí na oblast Železnoradská , Plání ( s Povydřím ) , Trojmezenskou hornatinu a Boubín , Lipenskou oblast s Želnavskou hornatinou . Spolu s Bavorským lesem historicky patří к českému masívu . Horotvorné přeměny zemského povrchu před miliardou let vyzvedly na tomto území horstvo podobné Alpám. V dalších dobách bylo přirozenou erozí horstvo upravováno , současná podoba Šumavy se začala utvářet až v třetihorách v období před 2,5 milionu až 8 tisíci lety v době ledové. Při ústupu ledovců pak vznikala kamenná moře a pod karovými stěnami jezera . Novodobé dějiny centrální Šumavy nejsou tak bohaté jako dějiny podhůří a vnitrozemí . Pravěk připomíná pouze nejvýše položené laténské hradiště Obří hrad z 2. pol. prvního tisíciletí př. n. 1. Hradiště leží nad Losenicí v blízkosti osady Popelná na vrchu Valy ( 1010 m ) a je dosud dobře patrné . Faktický zážitek osídlování vlastní Šumavy sahá až do našeho tisíciletí a souvisí zejména s dobou rozvoje obchodu a s ním spojeným větším pohybem obyvatelstva . Šumavou byly postupně proklestěny stezky , vedené většinou místy dnešních hraničních přechodů . Stezky měly svá pojmenování ( nejznámější Zlatá stezka ), často z různých důvodů měnily svůj směr . U cest postupně vznikaly objekty určené nejprve pro přenocování a střežení těchto cest , později se některá střediska rozrůstala a byla povýšena na královská města . Ve městech se většinou vybíralo mýto, vařilo pivo, rozvíjela řemesla, služby a zábavné podniky. Některá města obdržela plná královská práva trhu .
Šumava se stala zajímavou i svým nerostným bohatstvím, především zlatem, které se zde na četných rýžovištích nejprve rýžovalo a později těžilo zejména v okolí Kašperských Hor, dále hnědelem obsahujícím železo, křemenem a stříbrem . К symbióze nerostného bohatství se dřevem došlo ve sklárnách (14. - 20. stol.), kde se dřeva používalo jednak jako paliva pro vytápění pecí, jednak při výrobě potaše . Poté, kdy se ve světě začal používat pro vytápění pecí generátorový plyn, postupně téměř všechny sklárny na Šumavě zanikly . Dalším zdrojem obživy obyvatel a energie byly voda a dřevo .
Voda poháněla četné hamry, mlýny, pily ( katry ) a později elektrárny některé řeky a kanály sloužily к plavení dřeva . Dřeva se používalo jednak jako paliva, jednak jako stavebního materiálu a v četných šumavských papírnách jako suroviny pro výrobu papíru . Život v této nehostinné krajině nebyl jednoduchý . Vzhledem ke kratšímu vegetačnímu období bylo velice složité i zemědělství . Některé práce měli pouze sezónní charakter, lidé často hledali obživu v cizině. Při výčtu pracovních příležitostí není možno nevzpomenout ani pašeráctví. Šumavě, jako hraničním horám, byl vždy přikládán velký strážní význam .
V minulosti zde vzniklo osm královackých rychet pro ochranu hranic. Za třicetileté války tu bylo vybudováno opevnění, jehož zbytky je možné spatřit u Strážného a u Dobré v jižní části Šumavy . Zbytky dalšího, nechvalně známého opevnění z doby nedávno minulé oddělujícího kapitalistickou a socialistickou Evropou v podobě železné opony, lze najít téměř všude.
Šumava se stala zajímavou i svým nerostným bohatstvím, především zlatem, které se zde na četných rýžovištích nejprve rýžovalo a později těžilo zejména v okolí Kašperských Hor, dále hnědelem obsahujícím železo, křemenem a stříbrem . К symbióze nerostného bohatství se dřevem došlo ve sklárnách (14. - 20. stol.), kde se dřeva používalo jednak jako paliva pro vytápění pecí, jednak při výrobě potaše . Poté, kdy se ve světě začal používat pro vytápění pecí generátorový plyn, postupně téměř všechny sklárny na Šumavě zanikly . Dalším zdrojem obživy obyvatel a energie byly voda a dřevo .
Voda poháněla četné hamry, mlýny, pily ( katry ) a později elektrárny některé řeky a kanály sloužily к plavení dřeva . Dřeva se používalo jednak jako paliva, jednak jako stavebního materiálu a v četných šumavských papírnách jako suroviny pro výrobu papíru . Život v této nehostinné krajině nebyl jednoduchý . Vzhledem ke kratšímu vegetačnímu období bylo velice složité i zemědělství . Některé práce měli pouze sezónní charakter, lidé často hledali obživu v cizině. Při výčtu pracovních příležitostí není možno nevzpomenout ani pašeráctví. Šumavě, jako hraničním horám, byl vždy přikládán velký strážní význam .
V minulosti zde vzniklo osm královackých rychet pro ochranu hranic. Za třicetileté války tu bylo vybudováno opevnění, jehož zbytky je možné spatřit u Strážného a u Dobré v jižní části Šumavy . Zbytky dalšího, nechvalně známého opevnění z doby nedávno minulé oddělujícího kapitalistickou a socialistickou Evropou v podobě železné opony, lze najít téměř všude.
Národní park byl na Šumavě vyhlášen v roce 1991, má rozlohu 690 km2.
Chráněna krajinná oblast Šumava, která byla zřízena v roce 1963, má rozlohu navíc 945 km2 . V roce 1990 dostala Šumava od UNESCA statut biosférické rezervace . National park Bayerisher Wald byl vyhlášen již v roce 1971 . Bavorský les a Šumava společně s přilehlým tvoří jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů střední Evropy ( 2000 km2 ) . V rámci národního parku Šumava jsou vzácné lokality zahrnuty do klidových území. Z hlediska ochrany přírody jsou navíc rozděleny do tří ochranných zón . V první zóně se nacházejí nejvzácnější lokality, často nepřístupné návštěvníkům . Jde zejména o největší zásobárny vody ve střední Evropě - šumavské slatě, prameniště řady řek spadajících Dunajem do povodí Černého, Vltavou i Otavou do Severního moře .
Národní park je rovněž specifický i složením fauny a flory, zajímavý je například výskyt několika druhů sov, ohroženého rysa, který se na Šumavě pomalu zabydluje, vzácných tetřevů atd. Z přírodního bohatství kromě celé řady vzácné květeny je zajímavý zejména výskyt horských klimaxových smrčin ve vyšších oblastech . Oblast Šumavy vykazuje relativně nízké průměrné roční teploty a velmi vysoký úhrn srážek . Hodnoty, naměřené ve vysokých polohách, dokonce výrazně překonají údaje ze srovnatelných nadmořských výšek Alp . К nejstudenějším a nejdeštivějším místům patří Březník u Modravý . Ve všech vyšších polohách jsou proto v zimě vhodné podmínky i pro lyžování . Oblast Železnorudská a Plání se stala díky pravidelným naježděným lyžařským stopám patrně nejlepším místem pro lyžařskou turistiku v Čechách. Nejstarší správy o turistice na Šumavě pocházejí z druhé poloviny 18. Století a popisují výlety к Černému a Čertovu jezeru. К velké propagaci a rozšíření zájmu o Šumavu svými díly přispěli spisovatelé Adalbert Stifter a Karel Klostermann . Vznikající turistické spolky již od konce 19. století v Čechách i v Německu měli za úkol zprostředkovávat letní pobyty a propagovat krásy Šumavy .
Klub českých turistů začal se stavbami rozhleden a turistických chat . К prvním patřila od roku 1900 rozhledna na Svatoboru u Sušice, turistické chaty -U Pramene Vltavy, Mattušova chata na Pancíři, Juránkova chata na Jezerní hoře, chata v Lenoře, na Modravě, v Prášilech i na mnoha jiných místech . Chaty a atraktivní místa postupem času spojila velmi dobrá síť turistických značek, která zůstala z velké části zachována v původní podobě . Po rozpoutání 2. Světové války přišel úpadek, chaty začaly sloužit jiným účelům . Uzavřením hraničního pásma v 50. letech se přerušilo mnoho značených cest a velká část chat byla zrušena . Turistika byla omezena jen na vybrané oblasti. Otevření hraničního pásma a nových hraničních přechodů přineslo celkové oživení a rozšíření turistických možností . V Prášilech byla postavena nová turistická ubytovna KČT . Mnoho nových turistických značek umožňuje poznat ta nejhezčí a nejodlehlejší místa kdysi hojně obydleného kraje . I já jsem jedno takové místo navštívila . Jmenuje se Klet' a chtěla bych o něm něco napsat.
Národní park je rovněž specifický i složením fauny a flory, zajímavý je například výskyt několika druhů sov, ohroženého rysa, který se na Šumavě pomalu zabydluje, vzácných tetřevů atd. Z přírodního bohatství kromě celé řady vzácné květeny je zajímavý zejména výskyt horských klimaxových smrčin ve vyšších oblastech . Oblast Šumavy vykazuje relativně nízké průměrné roční teploty a velmi vysoký úhrn srážek . Hodnoty, naměřené ve vysokých polohách, dokonce výrazně překonají údaje ze srovnatelných nadmořských výšek Alp . К nejstudenějším a nejdeštivějším místům patří Březník u Modravý . Ve všech vyšších polohách jsou proto v zimě vhodné podmínky i pro lyžování . Oblast Železnorudská a Plání se stala díky pravidelným naježděným lyžařským stopám patrně nejlepším místem pro lyžařskou turistiku v Čechách. Nejstarší správy o turistice na Šumavě pocházejí z druhé poloviny 18. Století a popisují výlety к Černému a Čertovu jezeru. К velké propagaci a rozšíření zájmu o Šumavu svými díly přispěli spisovatelé Adalbert Stifter a Karel Klostermann . Vznikající turistické spolky již od konce 19. století v Čechách i v Německu měli za úkol zprostředkovávat letní pobyty a propagovat krásy Šumavy .
Klub českých turistů začal se stavbami rozhleden a turistických chat . К prvním patřila od roku 1900 rozhledna na Svatoboru u Sušice, turistické chaty -U Pramene Vltavy, Mattušova chata na Pancíři, Juránkova chata na Jezerní hoře, chata v Lenoře, na Modravě, v Prášilech i na mnoha jiných místech . Chaty a atraktivní místa postupem času spojila velmi dobrá síť turistických značek, která zůstala z velké části zachována v původní podobě . Po rozpoutání 2. Světové války přišel úpadek, chaty začaly sloužit jiným účelům . Uzavřením hraničního pásma v 50. letech se přerušilo mnoho značených cest a velká část chat byla zrušena . Turistika byla omezena jen na vybrané oblasti. Otevření hraničního pásma a nových hraničních přechodů přineslo celkové oživení a rozšíření turistických možností . V Prášilech byla postavena nová turistická ubytovna KČT . Mnoho nových turistických značek umožňuje poznat ta nejhezčí a nejodlehlejší místa kdysi hojně obydleného kraje . I já jsem jedno takové místo navštívila . Jmenuje se Klet' a chtěla bych o něm něco napsat.
Ve Zlaté Koruně se nachází bývalý cisterciácký klášter,
který založil roku 1263 král Přemysl Otakar II. Sloužil na ochranu před pronikáním Vítkovců od jihu . Vydali jsme se ze Zlaté Koruny po červené značce a obešli ohyb Vltavy . Vystoupli jsme do Plešovic a mírně
- 4 -
zvlněným terénem jsme došli podél Vltavy do Třísova a poté až na Dívčí Kámen .
Gotický hrad, který zde byl založen již v roce 1349, byl obydlen téměř 200 let. Od roku 1541 je uváděn jako pustý a chátral až do dnešní doby . Zřícenina je jednou z největších v Čechách . Na ploše 210 x 45 m se zde zachovaly části zdiva horního a dolního hradu, brány parkánu a základy věže . Jsou odtud pěkné výhledy do údolí Vltavy . Zátoka u řeky byla však obydlena již dříve - poslední výzkumy dokazují nejstarší osídlení již z pozdní doby kamenné . Cele okolí hradu je chráněnou lokalitou .
Z Dívčího Kamene jsme pokračovali dále po žluté značce a mírně stoupali proti proudu Křemžského potoka . Pohodlná cesta kouzelným údolím nás zavedla do obce Holubov . Zde jsme odbočili ze žluté značky a pokračovali dále po zelené . Došli jsme do Krasetína a dále až к dolní stanici sedačkové lanovky na Klet'. Pro další výstup můžete použít lanovku , nebo dále pokračovat po zelené . Ta překonává na 3,5 km délky převýšení 425 m . Značka nejdříve prudce stoupá podél lanovky, pak se napojí na cestu a pozvolna se zvedá až ke žluté značce . Od rozcestí U Tunelu nás poslední závěrečné stoupání zavedlo až na vrchol Kleti. Rozhledna Císaře Františka Josefa , která je nejstarší v Čechách , byla postavena již v roce 1825 , skýtá krásné výhledy do okolí. Za příznivého počasí jsou vidět Alpy . Televizní vysílač dosahuje výšky 172 m . Z vrcholu jsme sestoupili po červené značce . Obešli jsme skalní věže , kde jsme našli i cvičné horolezecké terény , a přišli ke hvězdárně , která byla postavena v letech 1957 - 58 . Její pracovníci se zabývají výzkumem komet a planetek . Pokračovali jsme dále smíšeným lesem a došli na cestu Marie Terezie , kterou připomíná kamenný pomník .
Přes samoty Kokotín jsme se vrátili do Zlaté Koruny . Celá túra je vřazena do CHKO Blanský les se sídlem ve Vyšném u Českého Krumlova . CHKO byla vyhlášena v roce 1989 na území 212 ha, podobně jako národní park Šumava je členěna do zón dle stupně ochrany přírody a zahrnuje 11 přírodních rezervací a památek . Díky podloží a povětrnostním podmínkám zde najdeme mnoho vzácných rostlin . Blanský les vytváří podkovu začínající Kletí a končící na vrcholku Kluku ( 740 m ) , který je řídce porostlý smrky . Jedná se o převážně lesnatý komplex doplněný rázovitými vesnicemi a již výše zmíněnými zříceninami hradů Dívčí Kámen , Kuklov a klášterem ve Zlaté Koruně . Ve výčtu zajímavostí není možno vynechat staré keltské město z doby laténské v blízkosti Třísova o rozloze 22 ha . Dobře chránit přírodu vyžaduje co nejlépe ji znát. Jedním z příjemných způsobu, jak se o přírodě naší vlasti hodně dovědět, je vydat se po naučných stezkách. Vedou terénem chráněných území a kromě přírodních zajímavostí si často všímají i historických pozoruhodností . Po naučných stezkách nás vedou značky a tabule s důležitými informacemi o území, kterým procházejí, a s obrázky význačných rostlin a živočichů žijících v okolí stezky .
Gotický hrad, který zde byl založen již v roce 1349, byl obydlen téměř 200 let. Od roku 1541 je uváděn jako pustý a chátral až do dnešní doby . Zřícenina je jednou z největších v Čechách . Na ploše 210 x 45 m se zde zachovaly části zdiva horního a dolního hradu, brány parkánu a základy věže . Jsou odtud pěkné výhledy do údolí Vltavy . Zátoka u řeky byla však obydlena již dříve - poslední výzkumy dokazují nejstarší osídlení již z pozdní doby kamenné . Cele okolí hradu je chráněnou lokalitou .
Z Dívčího Kamene jsme pokračovali dále po žluté značce a mírně stoupali proti proudu Křemžského potoka . Pohodlná cesta kouzelným údolím nás zavedla do obce Holubov . Zde jsme odbočili ze žluté značky a pokračovali dále po zelené . Došli jsme do Krasetína a dále až к dolní stanici sedačkové lanovky na Klet'. Pro další výstup můžete použít lanovku , nebo dále pokračovat po zelené . Ta překonává na 3,5 km délky převýšení 425 m . Značka nejdříve prudce stoupá podél lanovky, pak se napojí na cestu a pozvolna se zvedá až ke žluté značce . Od rozcestí U Tunelu nás poslední závěrečné stoupání zavedlo až na vrchol Kleti. Rozhledna Císaře Františka Josefa , která je nejstarší v Čechách , byla postavena již v roce 1825 , skýtá krásné výhledy do okolí. Za příznivého počasí jsou vidět Alpy . Televizní vysílač dosahuje výšky 172 m . Z vrcholu jsme sestoupili po červené značce . Obešli jsme skalní věže , kde jsme našli i cvičné horolezecké terény , a přišli ke hvězdárně , která byla postavena v letech 1957 - 58 . Její pracovníci se zabývají výzkumem komet a planetek . Pokračovali jsme dále smíšeným lesem a došli na cestu Marie Terezie , kterou připomíná kamenný pomník .
Přes samoty Kokotín jsme se vrátili do Zlaté Koruny . Celá túra je vřazena do CHKO Blanský les se sídlem ve Vyšném u Českého Krumlova . CHKO byla vyhlášena v roce 1989 na území 212 ha, podobně jako národní park Šumava je členěna do zón dle stupně ochrany přírody a zahrnuje 11 přírodních rezervací a památek . Díky podloží a povětrnostním podmínkám zde najdeme mnoho vzácných rostlin . Blanský les vytváří podkovu začínající Kletí a končící na vrcholku Kluku ( 740 m ) , který je řídce porostlý smrky . Jedná se o převážně lesnatý komplex doplněný rázovitými vesnicemi a již výše zmíněnými zříceninami hradů Dívčí Kámen , Kuklov a klášterem ve Zlaté Koruně . Ve výčtu zajímavostí není možno vynechat staré keltské město z doby laténské v blízkosti Třísova o rozloze 22 ha . Dobře chránit přírodu vyžaduje co nejlépe ji znát. Jedním z příjemných způsobu, jak se o přírodě naší vlasti hodně dovědět, je vydat se po naučných stezkách. Vedou terénem chráněných území a kromě přírodních zajímavostí si často všímají i historických pozoruhodností . Po naučných stezkách nás vedou značky a tabule s důležitými informacemi o území, kterým procházejí, a s obrázky význačných rostlin a živočichů žijících v okolí stezky .
Závěr
Doufám, že lidé si dají říct . Nebudou ničit tu krásu kolem nás a my nebudeme muset zřizovat další chráněné krajinné oblasti . Člověk si od chvíle , kdy se stal nejúspěšnějším druhem na Zemi , začal přetvářet planetu podle svých představ , čímž samozřejmě ovlivnil a dosud ovlivňuje život jejích zvířecích obyvatel.
Po celá staletí jsme bezstarostně káceli stromy , zanášeli přírodu odpadky , vypouštěli do atmosféry jedovaté plyny , chytali a zabíjeli volně žijící zvířata a z moří a oceánů lovili obrovská množství ryb , aniž bychom si lámali hlavu s tím , jaké důsledky toto počínání přináší pro celou planetu .
Teprve nedávno jsme si pomalu začali uvědomovat, že budeme-li všechny tyto činnosti praktikovat ve stejné míře jako doposud , bude to zanedlouho znamenat zkázu pro Zemi i pro její obyvatele - včetně nás samotných .
Chceme-li dnes tuto , ke zkáze vedoucí cestu opustit , musíme nejprve změnit svůj postoj к životnímu prostředí naší Země а к jejím zvířecím spoluobyvatelům .
Po celá staletí jsme bezstarostně káceli stromy , zanášeli přírodu odpadky , vypouštěli do atmosféry jedovaté plyny , chytali a zabíjeli volně žijící zvířata a z moří a oceánů lovili obrovská množství ryb , aniž bychom si lámali hlavu s tím , jaké důsledky toto počínání přináší pro celou planetu .
Teprve nedávno jsme si pomalu začali uvědomovat, že budeme-li všechny tyto činnosti praktikovat ve stejné míře jako doposud , bude to zanedlouho znamenat zkázu pro Zemi i pro její obyvatele - včetně nás samotných .
Chceme-li dnes tuto , ke zkáze vedoucí cestu opustit , musíme nejprve změnit svůj postoj к životnímu prostředí naší Země а к jejím zvířecím spoluobyvatelům .
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)