Národní park byl na Šumavě vyhlášen v roce 1991 , má rozlohu 690 km² . Chráněná krajinná oblast Šumava , která byla zřízena v roce 1963 , má rozlohu navíc 945 km² . V roce 1990 dostala Šumava od UNESCA statut biosférické rezervace . National park Bayerisher Wald byl vyhlášen již v roce 1971 . Bavorský les a Šumava společně s přilehlým tvoří jeden z nejrozsáhlejších lesních komplexů střední Evropy ( 2000 km² ) . V rámci národního parku Šumava jsou vzácné lokality zahrnuty do klidových území . Z hlediska ochrany přírody jsou navíc rozděleny do tří ochranných zón . V první zóně se nacházejí nejvzácnější lokality , často nepřístupné návštěvníkům . Jde zejména o největší zásobárny vody ve střední Evropě – šumavské slatě , prameniště řady řek spadajících Dunajem do povodí Černého , Vltavou i Otavou do Severního moře . Národní park je rovněž specifický i složením fauny a flory , zajímavý je například výskyt několika druhů sov , ohroženého rysa , který se na Šumavě pomalu zabydluje , vzácných tetřevů atd. Z přírodního bohatství kromě celé řady vzácné květeny je zajímavý zejména výskyt horských klimaxových smrčin ve vyšších oblastech .
Oblast Šumavy vykazuje relativně nízké průměrné roční teploty a velmi vysoký úhrn srážek . Hodnoty , naměřené ve vysokých polohách , dokonce výrazně překonají údaje ze srovnatelných nadmořských výšek Alp . K nejstudenějším a nejdeštivějším místům patří Březník u Modravy . Ve všech vyšších polohách jsou proto v zimě vhodné podmínky i pro lyžování . Oblast Železnorudska a Plání se stala díky pravidelným najížděným lyžařským stopám patrně nejlepším místem pro lyžařskou turistiku v Čechách .
Nejstarší správy o turistice na Šumavě pocházejí z druhé poloviny 18. Století a popisují výlety k Černému a Čertovu jezeru . K velké propagaci a rozšíření zájmu o Šumavu svými díly přispěli spisovatelé Adalbert Stifter a Karel Klostermann . Vznikající turistické spolky již od konce 19. století v Čechách i v Německu měli za úkol zprostředkovávat letní pobyty a propagovat krásy Šumavy . Klub českých turistů začal se stavbami rozhleden a turistických chat . K prvním patřila od roku 1900 rozhledna na Svatoboru u Sušice , turistické chaty –
U Pramene Vltavy , Mattušova chata na Pancíři , Juránkova chata na Jezerní hoře , chata v Lenoře , na Modravě, v Prášilech i na mnoha jiných místech . Chaty a atraktivní místa postupem času spojila velmi dobrá síť turistických značek , která zůstala z velké části zachována v původní podobě . Po rozpoutání 2. Světové války přišel úpadek , chaty začaly sloužit jiným účelům . Uzavřením hraničního pásma v 50. letech se přerušilo mnoho značených cest a velká část chat byla zrušena . Turistika byla omezena jen na vybrané oblasti .
Otevření hraničního pásma a nových hraničních přechodů přineslo celkové oživení a rozšíření turistických možností . V Prášilech byla postavena nová turistická ubytovna KČT . Mnoho nových turistických značek umožňuje poznat ta nejhezčí a nejodlehlejší místa kdysi hojně obydleného kraje . I já jsem jedno takové místo navštívila . Jmenuje se Kleť a chtěla bych vám o něm něco povědět .
Ve Zlaté Koruně se nachází bývalý cisterciácký klášter , který založil roku 1263 král Přemysl Otakar ΙΙ. Sloužil na ochranu před pronikáním Vítkovců od jihu . Vydali jsme se ze Zlaté Koruny po červené značce a obešli ohyb Vltavy . Vystoupli jsme do Plešovic a mírně zvlněným terénem jsme došli podél Vltavy do Třísova a poté až na Dívčí Kámen . Gotický hrad , který zde byl založen již v roce 1349 , byl obydlen téměř 200 let . Od roku 1541 je uváděn jako pustý a chátral až do dnešní doby . Zřícenina je jednou z největších v Čechách . Na ploše 210 45 m se zde zachovaly části zdiva horního a dolního hradu , brány parkánu a základy věže . Jsou odtud pěkné výhledy do údolí Vltavy . Zátoka u řeky byla však obydlena již dříve – poslední výzkumy dokazují nejstarší osídlení již z pozdní doby kamenné .
